Dágoba: buddhistická architektura na Srí Lance

Téměř každý skalní masiv, vrcholek i nížiny s rýžovými políčky doplňují na Srí Lance chrámy – dágoby.

Jejich bílé kopule korunované elegantní věžičkou zvýrazňují krajinu a v mnoha případech tvoří její hlavní dominantu. Dágoby představují základní prvek buddhistické architektury typické pro ostrov se specifickou strukturou, symbolikou, výzdobou a způsobem využití. Na Srí Lance se objevují různé tvarové obměny dágob, které odpovídají vlivu a inovaci indických stúp. Původní stúpy představovaly pahorky nebo pohřební mohyly, uměle navršené ze zeminy. Nejstarší srílanské dágoby byly vystavěny pro ochranu a uctívání posvátných relikvií Buddhy nebo pro připomenutí klíčových událostí a milníků Buddhova života. Ostatně dágoba vychází ze sinhálského slova dāgaba a znamená schránku nebo svatyni pro ostatky svatých.

Dágoby slouží jako objekty uctívání, poutní místa a místa meditace. Na ostrově lze rozeznat monumentální i malé dágoby, z nichž některé dosahují výšky sotva metru. Jejich společným znakem je jednoduchost, absence reliéfu a potlačená zdobnost. Vedle vzájemné podobnosti se projevují i rozdíly, které jsou patrné například v dokonalé kopuli postupující až k protáhlejším věžovitým a zvonovitým tvarům. Nejstarší dágoby byly postaveny v královských městech, v Arunadraphuře, Kandy a Polonnaruwě.

Stavbě základů dágoby předcházela na ostrově úprava terénu, zem se pro zpevnění nechávala udusat slony. Následně se postavila hrubá stavba, která se vyplnila štěrkem a obložila cihlami. Na závěr se stavba pokryla omítkou a natřela vápnem. Uvnitř dágoby nejsou žádné místnosti nebo chodby. Dágoba se obvykle nachází na čtvercové terase, jehož vrcholy naznačují čtyři světové strany. Na hlavní kupolovité stavbě je posazen hranol, z něhož vybíhá věžička. Když dágobu omezíme na základní tvary, zůstává čtverec (základna) zakončený kruhem (kopule). Čtverec a kruh se navíc setkávají a protínají v posvátném středu (relikvie). Dágoba proto propojuje čtverec a kruh, základní principy posvátné architektury, vyjadřující rovnováhu mezi nebem a zemí, mezi lidským a božským a hmotným a duchovním světem.

Dágoba je architektonickým modelem kosmu, které v menším měřítku odpovídá Buddhově pozemském tělu. Základna připomíná trup, kupole hlavu a věžička zase výběžek na vrcholu hlavy symbolizující moudrost a osvícení. Kromě Buddhova těla dágoba odkazuje na cestu k osvícení a posvátnou horu.